26.06.1968

Milán, Itálie

Legendární italský obránce byl odjakživa fanouškem Juventusu Turín, kariéru však zasvětil jeho úhlavnímu nepříteli – AC Milán. Značný vliv na volbu klubu měl otec Cesare, jenž v šedesátých letech přivedl „rossoneri“ k prvnímu vítězství v Poháru mistrů evropských zemí v historii. Stejně tak neunikl Paolo dědičnému zatížení ani ve volbě postu. Přestože začínal na levém křídle, později se samovolně přesunul do obrany a dokázal, že i odtud lze tvořit hru. Jeho přínos modernímu fotbalu lze proto označit za naprosto zásadní.

Paolo Maldini se narodil 26. června 1968 v Miláně. Jeho otec vedl po skončení aktivní kariéry italskou jednadvacítku a později i reprezentační „áčko“, počátky synovy kariéry jsou však spjaty s jiným trenérem – Nilsem Liedholmem. Ten dal nadějnému mladíkovi poprvé šanci v šestnácti letech, když mu pro zápas s Udine nezbyl prakticky nikdo ze základní sestavy. Na začátku druhé půle křikl na Paola, aby se šel rozcvičit – a Maldini od té doby hrával na postu krajního beka pravidelně. Dostal také první výplatu, největší odměnou mu však byla možnost učit se od hvězdných obránců té doby – Franca Baresiho a Maura Tassottiho.

O neobvyklém talentu mladíčka nepochybovali ani reprezentační trenéři. Už za rok si Paolo vyzkoušel zápas jednadvacítky a v roce 1988 poprvé oblékl dres „áčka“ v přátelském zápase s Jugoslávií. Souběžně s tím si upevňoval pozici také v klubu, který právě procházel nejslavnějším obdobím v historii. Zní to jako pohádka, když si uvědomíme, že soupeřovy obrany tehdy bouralo legendární nizozemské trio Gullit – van Basten – Rijkaard. Však také z dnešního kádru „rossoneri“ pamatuje zlaté časy už jen Alessandro Costacurta, tehdejší náhradník za legendární stoperskou dvojici.

Na dlouhém výčtu úspěchů se Maldini podílí možná víc, než by se slušelo na zelenáče ve společnosti starých mazáků. V základní sestavě pravidelně střídá post stopera s levým krajem obrany a oběma záhy vštěpuje nový rozměr. V defenzívě téměř bezchybný, tvrdý jako skála. Ovšem co jej posouvá do jiné kategorie, to jsou jeho schopnosti ve hře dopředu. Přestože není členem záložní řady, dokáže kontrolovat hru, udávat rytmus, rozdělovat přihrávky. Výborný fyzický fond jej předurčuje k rychlým brejkům, zakončeným většinou přesnými centry na útočníky. A díky tvrdé střele se často dostává i k zakončení.

Památným se pro Maldiniho kariéru stal rok 1994. Ve finále PMEZ odehraje 83 minut, AC Milán předvádí uchvatné představení a poráží Barcelonu 4:0. Ve velkém stylu vítězí v domácí lize, dále získává italský i evropský Superpohár. Ve zcela odlišném duchu probíhá finálový souboj MS s Brazílií, v němž se Italové pokoušejí ubránit smrtící duo Bebeto-Romario a spoléhají na rychlé brejky. Taktika vychází jenom zčásti, během 120 minut nepadne jediný gól. Penaltový rozstřel zahajuje slavný Maldiniho učitel Baresi střelou vysoko nad břevno, podobně si vede v rozhodujícím okamžiku další ikona Roberto Baggio a Italové odcházejí se stříbrnými medailemi. Pro Maldiniho je však již téměř připraven Zlatý míč pro nejlepšího hráče Evropy za rok 1994.

V témže roce stihl Maldini ještě jednu významnou událost: oženit se. Jeho vyvolenou se stala modelka s italsko-venezuelskými kořeny Adriana Fossa, v současnosti spolu mají dvě děti, Christiana a Danielu. Kvůli rodině také přestal působit jako DJ v italském rádiu 105, kde po jistý čas pouštěl především rapovou muziku podle svého gusta. Svůj život dnes dělí do dvou fází: před a po narozením syna. V té druhé nejraději tráví volný čas na večeři v dobré restauraci nebo spánkem. Samozřejmě by uvítal, kdyby Christian jednou obul kopačky a pokračoval v rodinné tradici, sám se však nikdy nechce stát trenérem.

Na klubové fotbalové scéně dosáhl Maldini snad všeho myslitelného. Až do dnešních dnů zůstal věrný AC Milán a nedávno přiznal, že s vedením klubu vyjednává o prodloužení smlouvy až do roku 2006. Chybí mu však výraznější úspěch v reprezentaci: přestože nastoupil k rekordním 130 zápasům, nezískal titul mistra světa ani Evropy. Kariéru ve „squadře azzuře“ zakončil před dvěma lety po mistrovství světa, fanoušci i současný premiér a majitel AC Milán Silvio Berlusconi se jej však neustále pokoušejí přemluvit k návratu.

Obrovská popularita, které se v Itálii těší, je ještě umocněna jeho vzhledem. Když dostal slavný módní návrhář Giorgio Armani otázku, zda by si někoho z italské reprezentace vybral pro předvádění na molu, bez váhání volill právě Maldiniho. Ten se pravidelně objevuje v reklamách především firem Opel a Adidas, hlavních sponzorů „rossoneri“.

Výška: 187 cm
Váha: 82 kg

Scudetto – mistr italské ligy: 1988, 1992-4, 1996, 1999
Coppa Italia – Italský pohár: 2003
Supercoppa Italiana - Italský Superpohár: 1989, 1993-4
Interkontinentální pohár: 1988-9
Liga mistrů: 1989-90, 1994, 2003
Evropský Superpohár: 1989-90, 1994
Mistrovství světa: 2. místo (1994), 3. místo (1990)
Mistrovství Evropy: 2. místo (2000), 3. místo (1988)